Podobenství o dělnících na vinici (Matouš 20,1-16)
Jde o pozoruhodné podobenství.
- Najdeme je pouze u Matouše.
- Je situováno v druhé polovině evangelia, během cesty do Jeruzaléma, během které Ježíš hovoří o dětech, o „církevní kázni“, o odpuštění, o manželství a o majetku. Následuje bezprostředně po rozhovoru na téma vztahu majetku a života věčného (srov. 19,16-30). Je vlastně rozvinutou reakcí Ježíše na Petrovu námitku „opustili jsme vše, co za to budeme mít?“, a na zaslíbení stonásobné náhrady. Naše podobenství ilustruje Boží spravedlnost vyjádřenou známou větou: „Mnozí první budou poslední a poslední první.“ (19,30)
- Je řečeno těsně před třetí předpovědí utrpení a Ježíšovým slavným vjezdem do Jeruzaléma (Mt 21,1-9). Je to, jako mnoho jiných podobenství v Matoušově evangeliu, přirovnání Božího království k určité věci posluchačům přirozené a důvěrně známé.
Království nebeské je přirovnáno k hospodáři, který najímá od časného rána do poslední hodiny dne. Tento text není návodem pro efektivního podnikatele, ale obraz Božího království, tj. toho, jak to funguje u Boha, jak Bůh myslí, jaký je, a jak to má následně fungovat i v myšlení církve. Bůh chce „dobře zaplatit“ každému bez ohledu na délku práce na Jeho vinici. Je Bohem MILOSTI. Ano, Boží spravedlnost není nic jiného, než milost a slitování.
Co je řečeno o Hospodáři?
- Najímá dělníky, s nimiž předem dohodne mzdu (na jeden den). Podobně i Bůh povolává do svého království.
- Vidí, jak jiní stojí nečinně, slitovává se, najímá i je. Tak i Bůh nerad vidí promarněné životy, slitovává se, povolává – staré i mladé, v síle věku i na sklonku života. Není to tak, že by povolal jen jednu generaci, a teď by křesťany byli jen potomci těch prvních vyvolených. Vidíme zde krásný obraz Boží misie a Božího díla, ale především Boží spravedlnosti (viz další bod)
- Je spravedlivý: později najatým neslibuje jeden denár, ale „to, co bude spravedlivé“ (v. 4). Těm, co odpracují jen 1 hodinu, neslibuje vůbec nic, ale všem zaplatí dle dohody (a dokonce i bez dohody…)
- Všem dal stejně: Jeho spravedlnost se liší od té běžně chápané:
- Když jsem jednou z legrace zjišťoval výdělky brigádníků v Job centru, zeptal jsem se z legrace i na to, zda ví o někom, kdo by jako Ježíš platil každému bez ohledu na délku odpracovaného času a paní na to: „to bych chtěla vidět“…. J
- Za socialismu to tak trochu fungovalo podobně: všichni museli pracovat, většinou dostávali stejně, a navíc bez ohledu na odpracovanou práci (czy się robi, czy się leży, dwa tysiące się należy). Snad proto někteří považovali Ježíše za prvního komunistu…
- Zde ale nejde o „socialismus“, který se ukázal být špatným hospodářem, ale o něco víc: o boží MILOST a slitování. Boží pravidla jsou založená na spravedlnosti a dobru pro každého, ne jen pro ty s největšími zásluhami.
Analogicky vzato, naše podobenství sděluje, že Bůh povolává v dětství, Bůh povolává v dospělosti, Bůh povolává ve stáří, ba i na smrtelné posteli. A kdo bude lépe odměněn? Ten, kdo celý život věřil, udělal mnoho dobrého, žil pěkně, vychoval děti, pomáhal ve sboru, znal Bibli… Nebo – a zde si dovolím možná trochu extrémní příklad – takový Joachim von Ribbentrop, fašistický ministr zahraničí, který se spolupodílel na plánování hrůz II. Světové války, a který pod šibenicí řekl kaplanovi americké armády: „ještě se jednou uvidíme“ (a měl na mysli nebe). Lidsky řečeno zemřel zaslouženě, ale podle svědectví Henryho Gerecke, luterského pastora z Missouri, přesto jako omilostněné boží dítě. Kromě Ribbentropa nalezli odpuštění v Kristu i další z nacistických zločinců velkého formátu, souzených v Norimberském procesu, např. Fritz Sauckel (organizoval deportace a nucené práce), Wilhelm Keitel (nejbližší vojenský poradce Hitlera), Wilhelm Frick a další.[1]
Jaká bude jejich odměna? Jistá dorostenka na tuto otázku jednou bezelstně odpověděla: „První i druzí v nebi možná budou na stejném pokoji…“
Nejde o to, že stačí „uvěřit“ hodinu před smrtí. Jde o to, že Boží spravedlnost převyšuje spravedlnost lidskou a dává šanci i těm, kterým člověk už šanci příliš nedává. A nelze si na ni vydělat.
Není to ale nespravedlivé? Jak to, že váleční zločinci s miliony obětí na kontě měli vůbec právo na kaplana? A dokonce na nebe?!
Lidská spravedlnosti (reakce dělníků)
- Hospodář to podivné vyplácení dělá veřejně, neukrývá to, jakoby mu záleželo na tom, aby ti první poznali jeho dobrotu. Vlastně jen tímto způsobem se celodenní pracanti doví o té „nespravedlnosti“. Jejich nespokojenost vzniká až ve chvíli, kdy vidí, že dostali jen to, co bylo dojednáno, a na co přistoupili. Dostali řádný plat, ale přesto cítí nespravedlnost. V ten moment se ozývá hlas „odborů“ (v. 11)
- Argument, že snášeli „tíhu dne a vedro“, platí jen zčásti. Totéž museli alespoň zčásti snášet i ti nezaměstnaní, navíc s tíživým výhledem na nulový výdělek. Ano, ti první pracovali celý den, ale už i ta práce byla pro ně určitou satisfakcí.
- Ti nejdéle pracující se neumějí radovat ze svého platu, protože druzí dostali za méně práce stejně. Neumějí dopřát dobré i druhým. V podstatě jde o čirou závist, protože závist je vlastně nespokojenost s tím, co mám, protože jiní mají víc a nikoliv proto, že by mi to mé nestačilo.
- To se stává i křesťanům. Všimněme si, že mnohá lidská pravidla a předpisy jsou často kompromisy k uspokojení lidské závisti.
V Království nebeském pro tento přístup není místo. Nikdo zde nemá „nárok“ na odměnu. Vždy je to milost. „Jste spaseni milostí – je to Boží dar. Není to z vás, aby se nikdo nemohl chlubit“ (Ef 2,10).
Shrnutí
- Bůh volá na svou vinici, do svého království a jde mezi lidi. Jdeme i my?
- Bohu záleží i na nevyužitých lidech. Záleží nám na nich také?
- Bůh je Bohem milosti. Umíme se vzdát ješitnosti, závisti a lidské „spravedlnosti“, a přijmout za své princip boží milosti? Pokud ano, pak jistě i ti „první“ zůstanou „prvními“ (mezi rovnými), protože – slovy Ježíše – mnozí první budou sice ostatní, ale ne všichni.
[1] Srov. nedávno vydaná nová kniha: Tim Townsend, Mission at Nuremberg: An American Army Chaplain and the Trial of the Nazis, 2014; srov. např. také http://www.huffingtonpost.com/2014/08/24/henry-gerecke-nazis-minister_n_5701515.html nebo http://www.stjohnchester.com/Gerecke/Gerecke.html (s autentickými audio nahrávkami Gereckeho) či (německy) http://de.wikipedia.org/wiki/Henry_F._Gerecke